V začátcích své práce jsem na nové náběry chodil ještě s jedním kolegou. Naše společnost začala uvažovat o přímých odkupech nemovitostí, takže jsem po klientech nechal kolovat, že pokud by věděli o nemovitostech, které jejich majitelé prodávají ve ,,spěchu“ (potřebují získat rychle peníze), tak je možnost to od nich odkoupit na přímo.
Netrvalo to ani týden a přišly mi hned dvě žádosti na odkup. V obou případech se jednalo o rodinné domy v okolí Pardubic. V té době se tu prodávalo cokoli, hned a za velmi vysoké ceny, takže jsem neváhal a s kolegou vyrazil na první dům asi 15 km od Pardubic.
Dům ležel na poměrně velkém pozemku a vedle k němu od plotu dlouhá příjezdová cesta. I když nosím dost silné kontaktní čočky, tak ani bez nich bych si nedokázal nepovšimnout velké mužské postavy, která je nasoukána do trička velikosti S. Pán byl velmi vstřícný a hned nás pozval dál. Z venku byl dům v devastujícím stavu a uvnitř to nebylo o nic lepší. Vzal nás do obývacího pokoje, kde pobíhaly dvě malé děti a další tři dospělí členové rodiny spali na sedačkách okolo nás. Pána to očividně moc netrápilo, ale pro nás to byla zase nová zkušenost. Vysvětlil nám, jaká je situace, že potřebuje co nejdříve peníze z rodinných důvodů a že kdyby nám to nevrátil, tak nám přenechá celý dům. Tahle nabídka je samozřejmě lákavá, ale neproveditelná, protože dům nebyl jeho a pán si myslel, že si to nijak nezjistíme.
V podstatě stejná skutečnost nás čekala i při návštěvě druhé nemovitosti na výkup, akorát s tím rozdílem, že tady ½ byla předmětem blížící se dražby a druhá ½ domu byla vydražena už dříve jinou společností.
Takže jak si lidé myslí, že jsou realitní makléři často podvodníci, tak tato vlastnost není v makléřích, je v lidech ☺
